Dne 31. října 2011 byla dokončena naučná stezka Milíčov, která tvoří 4,8 km dlouhý okruh podél přírodní památky Milíčovský les a rybníky v Praze 4, na rozhraní katastrálního území Háje a Újezdu u Průhonic. Za finanční podpory společnosti Skanska stezku realizovala společnost 01/14 ZO ČSOP„Natura, quo Vadis?“, základní organizace Českého svazu ochránců přírody.
„Naučná stezka Milíčov byla naší třetí realizací tohoto typu a první, na které jsme se podíleli spolu s developerskou společností. Ze strany investora jsme měli naprostou důvěru – omezujících pravidel a požavků bylo mnohem méně než jsme původně očekávali,“ sdělil Radek Borovička, člen „Natura Quo vadis?“. „Věříme, že realizace naučné stezky proběhla k oboustranné spokojenosti. Doufáme, že tento názor s námi budou sdílet návštěvníci přírodní památky, místní strarousedlíci i noví majitelé bytů v projektu Milíčovský háj – jih a východ“, doplnila Naděžda Ptáčková, ředitelka odboru Prodeje a marketingu Skanska Reality.
Stezka začíná na hranici sídliště Kateřinky a umělého terénního útvaru, který tvoří volný přechod do přírodní památky a končí na území Milíčovského lesa.
Na trase je 9 tematických zastavení. Pár slov o minulosti území zmiňuje historii přírodní památky, která se datuje k počátku 18. století, kdy se zde rozkládala obora a bažantnice. Lidská činnost a její působení na přírodní památku se mimo jiné zabývá výstavbou přilehlého sídliště v návaznosti na vliv na místní vodní režim. Zastavení Tůně, mokřiny a rákosiny popisuje místní vodní prostředí, zmíněn je i nově zrekonstruovaný rybník Křtiny, který Skanska zkolaudovala na začátku letošního roku. Vliv pastvy na rostliny a volně žijící živočichy popisuje informační panel Pastva. Na zastavení Brouci ve stromech je možné se dozvědět, že chráněné území je zařazené mezi „Evropsky významné lokality“ v rámci soustavy NATURA 2000 kvůli výskytu Tesaříka obrovského, největšího brouka žijícího na území České republiky. Místní rybniční soustavu a vodní ekosystém popisuje panel Rybníky. Třešňovka mimo jiné popisuje revitalizaci třešňového sadu a důležitost zachování starých třešní pro vývoj bezobratlých, například krasce třešňového, jednoho z nejkrásnějších brouků žijících na území Prahy. Panel Rostiny v lesích a na loukách charakterizuje místní flóru. Posledním zastavením je Les, ve kterém je názorně popsané fungování celého ekosystému.